Mnohočetný myelom je nemoc známá již od 2. poloviny 19. století. Název tohoto krevního nádorového onemocnění vznikl z latinského názvu původní tkáně, ze které pochází, s přidáním koncovky – om. Jelikož jde o nádorové onemocnění pocházející z krevních buněk, došlo ke vzniku názvu „myelom“. Druhá část názvu „mnohočetný“ v sobě zahrnuje typickou vlastnost, a to mnohočetné postižení zejména kostí, ale i jiných orgánů. Pozor, někteří laici mohou tento název zaměnit za nezhoubný nádor dělohy – „myom“ nebo kožní nádor „melanom“.

Popis projevů mnohočetného myelomu jako jeden z prvních publikoval v roce 1889 Otto Kahler, po kterém se onemocnění jmenuje „Kahlerova nemoc“. Třetí název této nemoci – „plazmocytom“ přesněji popisuje buňky, ze kterých pochází – tedy plazmatické buňky. Jde o jeden typ bílých krvinek, které jsou dominantně zodpovědné za tvorbu protilátek, tedy za naši imunitu. Nádorově změněné plazmatické buňky však produkují vadné protilátky, které nazýváme paraprotein. Ten ztrácí svoji schopnost bránit rozvoji infekce, a navíc může vážně poškozovat ledviny. Dále tyto nádorově změněné plazmatické buňky produkují speciální působky vedoucí k poruše kostní přestavby (zvýšenému odbourávání kostní hmoty – osteolýze) s tvorbou ložisek („děr“) v kostech a jejich následným zlomeninám, projevujícím se v případě postižení obratlů bolestmi v zádech. Odtud pramení čtvrtý zlidovělý název – „kostižer“.

Plazmatické buňky se tvoří v kostní dřeni. Při jejich nadměrném růstu může dojít k útlaku ostatní krvetvorby, což se projeví nedostatkem červených krvinek (erytrocytů), tedy anémií.

Mezi 3 základní klinické projevy myelomu tedy patří:

1. anémie, projevující se postupně se zhoršující slabostí, dušností a bledostí;
2. bolesti v zádech, které se progresivně horší;
3. porucha funkce ledvin s otoky dolních končetin, očních víček, poruchami močení…

Jde o vzácné onemocnění. V České republice se ročně diagnostikuje kolem 500 nových případů. Většinou se jedná o pacienty ve věku kolem 65–67 let. Nebyla u něj prokázaná dědičnost a nejedná se ani o nakažlivé onemocnění.

Máme se ho bát a kdy na něj můžeme pomýšlet?

Jelikož jde o nádorové onemocnění, platí zde obecné pravidlo: čím dříve myelom rozpoznáme, tím lepších léčebných výsledků dosáhneme.

Zde je prostor zastavit nad otázkou, zda a jak může pacient přispět ke včasné diagnóze a zda lze této nemoci nějak předejít.

Vzhledem k tomu, že není definován jasný vyvolávající faktor, nelze ani jasně definovat konkrétní preventivní opatření. Obecně platí pravidlo vyvarovat se známým kancerogenním vlivům. Rovněž dlouhodobý stres může být určitým vyvolávajícím momentem, ale jak se mu vyvarovat, je nad rámec tohoto článku.

Při únavě, bledosti a dušnosti patří mezi základní vyšetření krevní obraz, kde se může zachytit anémie. Anémie má sama o sobě několik forem, ale již z jejího typu (tzv. normochromní, normocytární) může lékař vyslovit podezření právě na myelom.

Nejčastější pozdní diagnostika myelomu se ale týká pacientů, u nichž jsou prvním projevem myelomu bolesti v zádech při postižení obratlů. Pokud máte bolesti v zádech déle než měsíc,

měli byste navštívit svého praktického lékaře. Prvním vyšetřením by měl být rtg. Již pouhý rtg. snímek může myelom odhalit. Pokud je na rtg. snímku popsán jakýkoli obraz snížení obratle, mělo by následovat krevní vyšetření zaměřené na záchyt případné anémie, vysoké sedimentace, poruchu funkce ledvin či průkaz paraproteinu.

Pokud není jednoznačně známa příčina bolestí zad (vertebrogenní algický syndrom – VAS), kam nejčastěji patří tzv. degenerativní změny, diskopatie (postižení meziobratlových plotének), opět by mělo následovat vyšetření krve, které nás může na diagnózu myelomu navést.

Závěrem tedy lze říci, že myelom je vážné nádorové krevní onemocnění, které je naštěstí vzácné a postihuje spíše lidi ve vyšším věku. Prakticky u něj není možná prevence. Velmi důležitá je ale včasná diagnostika, proto v rámci projektu CRAB vedeného lékaři České myelomové skupiny (CMG) probíhá již mnoho let edukační program cílený na lékaře primárního kontaktu. Díky obrovskému pokroku dnešní medicíny ve vývoji nových léků se z prakticky neléčitelného onemocnění stalo velmi dobře léčitelné a v určitých případech i vyléčitelné onemocnění. Cílem dnešní léčby není jen zastavit tuto nemoc, ale dosáhnout možnosti návratu do plného života srovnatelného s dobou před stanovením diagnózy myelomu.

O celkové prognóze pacienta s myelomem a možnostech léčby si povíme v příštím vstupu.

MUDr. Jan Straub

1.interní klinika – klinika hematologie VFN v Praze